Miluše Roubíčková patří k průkopnicím osvobození skla od dosavadní užitkové funkce v plnohodnotně nosný materiál pro ryze umělecké sdělení – volnou skleněnou plastiku. Netrpěla frustrací, že vše již bylo řečeno a vytvořeno, a mimo jakékoli teoretizování a -ismy, vycházela ve všech obdobích své tvorby z typických vlastností skla a škály jeho odlišností a možností řemeslného zpracování, jak je znala nejen z historie a běžné práce mistrů huťáků, ale i z výrobků, jimiž se po práci bavili pro radost. Tvořila stejně jako oni z čiré radosti z možností, které sklo nabízí, snažila se uplatnit a ukázat staré techniky, dokud je ještě někdo umí, vyzvedla z pozapomenutí dávné techniky do služeb a kontextu současného, či nadčasového, vytvořila si své vlastní.

 

Nohama pevně na zemi, rozdělovala svůj zájem velkoryse, nesentimentálně i s humorem mimo jiné také námětům děl, jež často, nebo zcela, unikaly pozornosti. Právě těmto dílům je tato výstava věnována. Umělecké zvěčnění popřála inspirativním tvarům ovoce a zeleniny, věcem, jimiž byla obklopena, předmětům každodenním, i atmosféře svátečních chvil a drobných radostí. Byla svá v těch obyčejných, laskavých a úsměvných tématech ze života, která si jiní netroufli zpodobnit: nákupní tašky, houby a hlávky zelí, kanoucí vajíčko…

  

Stala se inspirací pro mnohé, její sklo zlidovělo a její vlastní původní postupy a tvary se poslední destítky let volně na trhu objevují v různě zdařilých variacích a pokusech sklářů i sklářských umělců. Zejména to platí o zahlcení trhu skleněnými květinami, které s těmi původními od Miluše Roubíčkové mají už pramálo společného. Bráno z té lepší stránky, je to vlastně ocenění, že šla správnou cestou.

  

Miluše Roubíčková (1922–2015) je řazena, stejně jako její manžel René Roubíček, mezi přední postavy českého i evropského uměleckého sklářství. Mezi lety 1945–1949 studovala na VŠUP v ateliéru skla a monumentální kresby u profesora Josefa Kaplického. Poté se věnovala průmyslovému designu, který realizovala v prototypech mnohdy určených i pro sériovou výrobu. Volné tvorbě v duchu pop artu se věnovala od 60. let, svá díla vystavovala na mnoha výstavách doma i v zahraničí, zastoupena je v řadě významných sbírek zaměřujících se na sklo.