Time-Based Media – Nemám čas

Ateliér Time-Based Media z Ústí nad Labem se pod vedením Pavla Mrkuse a Daniela Hanzlíka soustavně zabývá videem, zvukem a počítačovými technologiemi v prostředí současného umění. Využívá přitom práce s časem, kterým rozvíjí možnosti obrazu, objektu či prostorové instalace. Obsahově i technologicky propojuje postupy aktuálního výtvarného umění, experimentálního filmu, sound artu, interaktivních a performativních forem.

Vystavená díla

Audiovizuální instalace Vojtěcha Groota s názvem Mezní stav černé skříňky (2021) divákovi prezentuje proces experimentu. Proces interakce motorů, generující různé jevy, který je uschován v krychli, je bezdrátově vysílán a následně promítán. Jde o proces hnaný osobní touhou o poznání skrze nevědecký výzkum. Toto až haptické ověřování reality je divákovi částečně zahaleno distanční prezentací.

Tištěný poslechový průvodce Martina Marka s názvem sluchem (2022) představuje umělecký výstup autora, který se dlouhodobě zabývá zvukovým médiem a sluchovou percepcí a vjemy ve spojení s textovými instrukcemi nebo návody. Uši sice nemůžeme jednoduše zavřít jako oči a pozastavit vjem, který k nám doléhá, můžeme je však adaptovat, trénovat a ovládat jako nástroj. Poslechový průvodce pojednává sluch jako aktivitu, která je v dialogu s jevy, s nimiž se setkává. Ustálením se v přítomném okamžiku vybízí přistupovat ke slyšení jako k ladění sebe k něčemu.

Instalaci Mine dream (2022) Petra Halžleho tvoří tři videa a terénní nahrávky. Centrální video zachycuje pohledy na České středohoří, důl Bílinu, elektrárnu Ledvice a místo stavby rypadla KK 1600. Ve výjevech lze vnímat silný kontrast mezi přírodou, “umělou” rekultivovanou krajinou a masivními důlními jámami, které na svou rekultivaci čekají. Výrazným momentem videa je pohled na dvě denní doby, v nichž se střídá dominantní postavení přírody a lidské činnosti.