Tomáš Chadim, z cyklu Zóna, 2016

„Šel jsem ven jen na procházku a nakonec jsem usoudil, že zůstanu až do západu slunce, protože jít ven, bylo ve skutečnosti jít dovnitř.” (John Muir)

  

Dosavadní tvorba fotografa Tomáše Chadima vychází z vizuálního přemýšlení o české krajině. I když jsou základem jeho fotografických kompozic krajinné scenérie, nejde mu o její reálné uspořádání. Krajina je v jeho fotografiích vždy znovu objevována a znovu tvarována. Typická je pro něj kultivovaná hra a vynalézavý přístup k viděné skutečnosti, díky níž vypráví tak trochu jiné příběhy o možných a jedinečných světech.

  

Výstava Jiné světy v tišnovské Galerii Josefa Jambora reaguje na koncepční směřování galerie k prezentaci autorů zabývajících se krajinou, skutečností a jejími proměnami. Portfolio Tomáše Chadima obsahuje více poloh, jež jsou na výstavě představeny v jednotlivých fotografických cyklech. Autor dlouhodobě pracuje s hravým přetvářením nafoceného materiálu pomocí digitální manipulace a komponuje na první pohled reálné scény, jež se však při bližším pozorování proměňují ve fantaskní krajiny, v nichž nic není tak, jak se jeví.

  

V cyklu Znásilněná krajina (2014) si Chadim všímá solitérů vodojemů, stožárů nebo satelitů v české krajině a znovu vynalézá jejich identitu. Postupem zmnožení a repeticí jednotlivých technologických staveb dochází k růstu shluků estetických objektů, jež asociují bytosti s vlastní individualitou, zároveň se však morfologicky připodobňují okolnímu prostředí. Tyto bytosti mohou být všude a člověk je zde přítomný jako inteligentní a nápaditý tvůrce se smyslem pro humor. Projektem Pipeline repairs (2021), jenž vznikal za pomoci důmyslné koláže fotografií potrubí, je tento autorův postup ještě prohlubován a reflektuje další charakteristiku jeho tvorby – důraz na každý detail obrazové plochy.

  

Práce na cyklech Zóna (2016) a Střed zóny (2021) zavedla autora více do tajemství a kouzla českého lesa. Opouští složitou digitální manipulaci, fotografie inscenuje jen zčásti, neboť jejich tajuplný prostor vzniká spojením a překlopením dvou identických záběrů a orientací na směr přirozeného světla. Filmové reference na dílo Andreje Tarkovského Stalker odkazují na prostor zóny, v níž neplatí tradiční fyzikální zákony. Mění se zde kód matrixu lesa, v němž pravidlo symetrie dokáže zbořit zažité vnímání reality a pozorovatel vstupuje do jiné prostorové dimenze. Tomáš Chadim zde dospívá k instalačnímu řešení spočívajícímu v podsvícení fotografií na backlightu, což ještě umocňuje prostorové působení výsledného obrazu. 

  

Podsvícení fotografií je použito i v případě souboru Exoplanety (2009). Tomáš Chadim pozorovatele vybízí k putování přímo mimozemskému, záleží na jeho představivosti, zda přistoupí na iluzivní hru se strukturou a povrchem. Dílem Planeta (2015) jsou ve výstavě pomyslně dovršeny fotografické fantasy toulky, a to opět asociativním narativem vycházejícím ze známého až klišovitého. Vidíme panorama s Bezdězem v pozadí, na fotografii ovšem něco nehraje, až po chvíli rozklíčujeme, o co jde. Tato pozvánka k cestování časem nabízí představu možné nové divočiny či ráje na zemi, vypráví o léčivých a obnovujících schopnostech naší planety, o lidstvu přicházejícím i odcházejícím a síle přírody vzít si vše zpět. 

  

Autorskou knihu Tomáše Chadima Znásilněná krajina, již spoluvydává naše galerie, můžeme vnímat v rámci knižních žánrů sci-fi a fantasy rovněž jako jakousi foto-fantasy a jedinečný artefakt. Tvorba Tomáše Chadima podrobuje samo médium fotografie analýze, zejména v oblasti mýtů o fotografii, fotografické realitě a o chápání fotografie jako záznamu „toho, co se stalo“. Využívá víry ve schopnost fotografie zachytit „tady a teď“, s touto schopností si ovšem zároveň hraje a utváří specifické iluzorní okamžiky, osobitý svět za zrcadlem a vlastní Říši divů. 

  

kurátorka: Radka Kaclerová