Velkoformátové obrazové kvarteto Vás nenechá na pochybách, že umění umí polapit. Chytnout a nechat se držet, vyhnout se obloukem, prohlédnout s distancem nebo ignorovat, a možná si vzpomenout později, cokoliv si vyberete, nebo co si vybere vás. Malba je médium dostatečně staré nato, aby bylo vyzkoušeno vše možné, ale malovat térem, pryskyřicí a štěpařským voskem je opravdová výzva.

 

Brněnský rodák Tomáš Ronovský si takové výzvy vyhledává sám. Je to jeho zvykem už řadu let, kdy se jako výtvarník, performer, člen experimentálního hudebního dua Signal 4, amatérský kouzelník, výstavní technik a aranžér, či otec čtyř dětí baví životem. Malba při všem jiném ale zůstává dlouhodobě jeho hlavním profesním projevem. Pokud možno velkoformátová a pokud možno na vlastnoručně vyrobených plátnech nebo recyklovaných deskách.

 

Pro jihlavskou uličku vymyslel dílo, které zraje dlouho, protože vosk ani tér rychle neschnou. Zachytí leccos a leckoho, a vezme jeho zápis do svého příběhu. Tato čtveřice Lapačů těžko unikne vaší smyslové pozornosti. Gestické tahy hutnou netuhnoucí hmotou vysílají symboly a jejich významy do časoprostoru. Nechme se lapit a unést jejich přitažlivostí.