Rozsáhlá retrospektiva představuje životní dílo Václava Hejny, jež zahrnuje širokou škálu výtvarných projevů od existenciální figurace 30. let až po objektovou tvorbu let 60. Mezi lety 1933 a 1939 se jeho tvorba vyznačuje impulzivním barevným gestem a existenciálním patosem zhuštěným do oproštěné expresivity. V letech 1939 – 41 byl členem skupiny Sedm v říjnu (Josef Liesler, Arnošt Paderlík, František Jiroudek, Zdeněk Seydl a d.). V roce 1946 získal státní stipendium a na dva roky odcestoval do Paříže. Na École des Beaux-Arts navštěvoval kresbu aktu, vedle toho zobrazoval život v barech a na ulicích. Druhý vrchol dosáhla jeho tvorba poté, co se od druhé poloviny 50. let stále více obracel k abstrakci. Od roku 1961 byl na téměř tři roky nedobrovolně odříznut od uměleckého dění, když byl uvězněn kvůli “nedovolenému podnikání” v užité tvorbě. V následujících pěti letech kulturního uvolnění však vytvořil množství objektů montovaných z předmětů denní potřeby, odpadu a ateliérových rekvizit a dále doplňovaných malbou, které pak v roce 1969 představil v pařížské Galerii Creuze.
Výstava je uspořádána ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Chebu a Muzeem moderního umění – Nadací Wörlen v Pasově.