Zveme na dernisáž výstavy Industria Remastered, v rámci které proběhne komentovaná prohlídka s Václavem Jiráskem a kurátorkou Magdou Danel a živá zvuková intervence partitury Philla Niblocka. Pieta bude věnována industriální epoše našich měst, ale i umělci Phillu Niblockovi, který zemřel 8. ledna 2024 v New Yorku.

 

Volné uskupení hudebníků pražské i mimopražské alternativní hudební scény představí realizaci několika partitur amerického skladatele a intermediálního umělce Philla Niblocka. Phillova volně plynoucí “oblaka zvuku” mohou nevšedním způsobem navodit reflexi výstavy Industria Remastered. Budou jeho zvukové vize validní také při pohledu na industrii a její pracující?

 

Phill Niblock (1933–2024) všestranný americký, ale hlavně kosmopolitní umělec se v mezinárodním měřítku prosadil svými hudebními kompozicemi, filmovou a fotografickou tvorbou, videem i díly, které konstruoval v počítači. Koncem 50. let dorazil do New Yorku a stal se nejen součástí, ale aktérem tamní turbulentní experimentální scény. Už jeho první mikrointervalové kompozice z konce 60. let souzněly s jeho proslulým tvůrčím principem, který za něj definoval Tom Johnson: “No harmony. No melody. No rhythm. No bullshit.” („Žádné harmonie, žádné melodie, žádné rytmy, žádné kraviny.) Od poloviny 60. let se zapojil do činnosti nadace Experimental Intermedia Foundation v New Yorku a později se stal jejím ředitelem. V roce 1973 ve velkém loftu v Čínské čtvrti s kolektivem spolupracovníků zahájil pravidelné hudební a intermediální pořady pro veřejnost, které trvají do současnosti a na nichž vystoupilo tisíc hudebníků, filmařů a intermediálních umělců z celého světa. Tehdy také zahájil práci na sérii dokumentárních filmů/videí, předtím pracoval na černobílých abstraktních pohyblivých figurách generovaných na počítači. Vedle toho vedl přidružený label XI Records. Niblockova hudba vyšla v hudebních nakladatelstvích jako je Moikai, Mode, Touch a zmíněný label XI Records; Label Extreme distribuuje DVD s jeho filmy a skladbami. V roce 2014 mu Nadace současného umění udělila Cenu Johna Cage. Od roku 1992, kdy přijel na první symposium Hermit v Klášteře Plasy, skoro každoročně navštěvoval Česko a Slovensko. V posledních letech byl pravidelným hostem bienále Ostravské dny nové hudby, kde byla na dvanácti ročnících provedena téměř dvacítka jeho skladeb, často orchestrálních, které bylo v tak velkém obsazení nemožné realizovat jinde. Jeden z koncertů se konal přímo u jedné z odstavených pecí Vítkovických železáren.

 

16:00 komentovaná prohlídka

17:00 živá zvuková intervence

17:30 volná zábava a funus catering