Václav Kopecký

Soubor dvou řad fotografií
linearita x narace x prostor x čas

Při čtení “filmového pásu" každá z fotografií má své místo v řadě, stejně jako slovo ve větě.

V pohyblivém obrazu – filmu – nahrazuje následující snímek předchozí a ten zůstává v paměti – odvíjí se děj. Čteme obraz (ne)lineárně skrz filmový střih. Prostor – čas – děj se odehrává v divákově mysli. Ve filmu není možné vidět celý obraz současně, divákovi oči jsou upnuty na jeden bod (filmové plátno) do pohyblivého obrazu. Divák sdílí s filmem čas – stopáž.
Řada fotografií naopak vyžaduje od diváka pohyb. Není možné zapomenout na předchozí obraz. Celý obraz, na který se díváme, je přítomen. Pohyb sdílí fotograf s divákem.

Popis jednoho místa, času, události.