Výstava děl Vladimíry Klumpar a Matyase Pavlika představuje osobní i kulturní návrat do Mexika – země hlubokých symbolů a křehké rovnováhy mezi silou slunce a životodárností vody. Sklo zde ožívá v podobě hřejivých objektů, masek a reliéfů inspirovaných místní krajinou, vzpomínkami i mytologií Purhépechů. Tváře, které mluví beze slov. Barvy, které rozprávějí se světlem. Dvojhlas dvou generací – propojených materiálem i minulostí.

 

kurátorka: Magdalena Schnitzerová