Daisy Mrázková (1923) patří ke generaci, která v poválečném období otevřela problematiku abstrakce, začala zkoumat samonosnost výtvarných výrazových prostředků, malby a kresby, barvy, tvaru, čáry, ale i samotného gesta. Její tvorba představuje proces neustálého oprošťování, zjednodušování vztahů mezi obrazovými či kresebnými elementy, které si mnohdy vytvářejí svoje vlastní výrazové podmínky – voda rozpouštějící a tvarující barvu či kresbu barevnými rozmývacími pastelkami nebo tuše spoluvytvářející jejich téměř nezávislou existenci na ploše papíru. K její tvorbě patří však i rozsáhlá literární a ilustrační tvorba, představující jeden z nejosobitějších projevů v literatuře pro děti. Výstava v Topičově salonu chce představit obě linie její tvorby díly převážně z posledních let.