„Každý prostor je jen natolik inspirující, nakolik jej necháme být inspirujícím.“
Výstava představuje práce studentů architektury, které se však liší od klasické prezentace modelů, skic a návrhů. Cílem bylo autorsky pojmout jasně vymezený prostor galerie a studentského klubu. Výsledkem jsou zásahy do interiéru, instalace spojené s audiem a videem i samostatné objekty počítající s interakcí diváka.
Z pohledu kurátorek nás zajímaly prvotní myšlenky a následný tvůrčí proces, který povede k jejich realizaci. Od cíleně abstraktního zadání jsme se proto ke konkrétním vizím chtěly dopracovat společnou diskusí, a tedy nesvazovat ruce od prvopočátku jasnými úkoly a omezeními. Přípravy a diskuse trvaly přibližně tři týdny, samotná realizace a instalace pak proběhla během dvou dnů před vernisáží. Výstava nese dodatečně přidaný autorský podtitul „Change of perspective“, který vystihuje, jak obsah výstavy vnímají sami umělci.
Záměrem bylo odkrytí „neviditelného“. Něčeho, co máme denně na očích, ale přesto mimo naše vnitřní „zorné pole“. Hledání paralel mezi městským prostorem a naším vlastním domovem. Snaha porozumět, proč jsou nám některá místa bližší než jiná. Snaha najít způsob, jak přimět diváka k uvažování o architektuře a prostoru, který nás neustále obklopuje. Ukázat, jak různé představy může dané místo navodit.
Svůj zájem vystavující zamýšlí přesunout také mimo galerii do vstupní haly školy, kterou přesto, že jí denně proudí davy, mnoho lidí nevnímá a tedy ,,nezná“. K tématům se přidal také motiv hledání nového využití již existujících objektů , staveb a věcí, které už mají své trvalé místo ve městě či krajině. Toto téma se pomalu dostává do myšlení světové architektury, ale je možné je najít i v mnohem menším měřítku. A právě toto měřítko nás zajímá.

Kurátorky: Tereza Mléčková, Lucie Ševčíková