První sólová výstava umělkyně Anny Černíkové Covered in Grease, Still Running rozvíjí představu těla jako stroje, který lze opravovat, ladit a přepisovat. Nová audiovizuální díla pracují s motivy různorodé práce a údržby, jež se proměňují v metaforu snahy opravit nejen věci, ale i současnost a vlastní identitu.

Postavy udržující mechanické i digitální systémy odhalují cykličnost a neukončitelnost těchto procesů, zatímco v repetitivní činnosti se otevírá prostor pro snění. Smyčka se stává základní strukturou zkušenosti, v níž se rozplývá hranice mezi tělem, nástrojem a obrazem, a otevírá otázku, zda lze realitu a identitu skutečně opravit, nebo je pouze udržujeme v chodu. Údržba se tak nejeví jen jako nutnost, ale i jako symptom systému, který produkuje vlastní poruchy.