Libuše Jarcovjáková má ke Zlínu hlubší spojení skrze svého otce, Vladimíra Jarcovjáka, malíře, grafika a restaurátora, který se zde narodil. Jako poválečný žák Emila Filly a člen umělecké skupiny Trasa 54 se vydal vlastní cestou malířského výrazu – stejně jako jeho dcera později ve fotografii. On pracoval s barvou jako nositelem emocí, exprese a duchovního obsahu, ona s černobílým kontrastem syrové reality. Přesto je spojuje osobitost, odvaha jít mimo hlavní proud a potřeba zachytit svět bez kompromisů. Zatímco Vladimír hledal inspiraci v historii a symbolice, Libuše dokumentovala přítomný okamžik – oba ale sdíleli hluboký výtvarný cit a touhu po autentickém vyjádření