Čím je spánek? Na jedné straně představuje formu blízkosti, jež není exkluzivně partnerskou a rozšiřuje tak naše pojetí intimity. Nabízí nám možnost decentralizace romantických vztahů a nalezení sounáležitosti i za jejich hranicí. Odpočinek má však i svůj systémový rozměr, o kterém vypráví americká básnířka, performerka a aktivistka Tricia Hersey. V naší společnosti je odpočinek považován za ztrátu času, který bychom jinak mohli využít produktivněji; jako by se hodnota nás samotných odvíjela výhradně od množství vykonané práce. Co by však takový nárok vypovídal o lidech s postižením, kteří často potřebují výrazně více odpočinku? Vážně bychom je označili za méněcenné či líné? Hersey takový nátlak radikálně odmítá. A bere si svůj odpočinek nazpět. Stejně jako výstava dory fišer, která doslova dává prostor pro reflexi odpočinku stejně jako poskytuje skutečnou příležitost se alespoň na chvíli zastavit a oddechnout si. Není to málo: neboť žitá zkušenost – stejně jako radikální imaginace – je pro budování lepšího a inkluzivnějšího světa klíčovou.

dora fišer (*2002) vystudovala obor Užitá malba na SUPŠ (Střední umělecko-průmyslová škola) a nyní dokončuje bakalářské studium na FHS (Fakulta humanitních studií UK). Ve své tvorbě i v životě propojuje umění s akademickým vzděláním, aktivismem a feminismem. V současnosti je jejím základním uměleckým prostředkem olejomalba, do jejích maleb se však silně propisuje i kresba, kterou se dlouhá léta zabývala. Tvoří zejména figurální práce charakteristické zelenými tóny. Její nenásilně působící díla promlouvají především svojí atmosférou, klidem a nečasovostí; obrazy testující hranice intimity, odkrývají citlivost a zranitelnost. Komunikují těžká témata nerovností a sociálního i systémového útlaku.