František Novotný propojuje malbu a kresbu, a své dlouhodobé uvažování o prostoru, symbolech a vnitřních krajinách rozvíjí prostřednictvím principu mapování. Vytváří vrstvené kompozice, v nichž je linie základním stavebním prvkem. Jednotlivé čáry, uzly a zásahy se proplétají, překrývají a postupně vytvářejí větší celky připomínající mapy, krajiny nebo jakási území.

Jeho obrazy lze vnímat jako záznamy procesů, které nejsou na první pohled viditelné – vztahů, sil a pohybů, jež utvářejí náš vnitřní i vnější svět. Každá linie je zároveň stopou určité možnosti, okamžikem, kdy se z množství potenciálních cest ustálí konkrétní směr. Výsledná mapa však zůstává otevřená a proměnlivá. Je spíše živou strukturou než pevným obrazem skutečnosti – otiskem světa, který vzniká průběžným propojováním, vrstvením a neustálou proměnou.

Kurátorka: Ivana Beranová