
1939–2021: Konec černobílé doby
26. 05. 2023 - 30. 06. 2030
Národní galerie Praha, Veletržní palác / Praha 7
V kontextu polarizovaných postojů a násilných střetů současné doby – včetně klimatické krize, migrace, nedostatku bydlení a eskalující ekonomické a sociální nerovnosti – je volání po politicky a sociálně angažované architektuře naléhavé. Vystavěné prostředí bylo základním kamenem společenské smlouvy sociálního státu 20. století, avšak dnes je vztah mezi státem a vystavěným prostředím radikálně odlišný. Role architektury ve společenských změnách tak zdaleka není zřejmá.
Tato přednáška se zabývá vlivem architektury v měnící se politické situaci, kde neoliberální agenda pro tuto disciplínu radikálně změnila podmínky. Navrhuji, že je třeba rozšířit pojetí architektury, abychom odhalili její roli ve společenských procesech, mohli kriticky analyzovat, jak architektura dnes funguje, a v neposlední řadě podpořili nové možnosti, jak přinést změnu. Obor architektury zahrnuje zákonem stanovené infrastruktury, jako jsou stavební předpisy a rozhodovací systémy, ale jak ukázala neoliberalizace, zahrnuje také změny v mentalitě, které definují hodnotu architektury. Chci ukázat, proč musíme tyto určující mechanismy neustále přehodnocovat, abychom zpochybnili roli tohoto oboru, a jak mohou dějiny architektury nabídnout plodnou inspiraci pro budoucí změny.
Politická a územní deregulace v rámci neoliberalizace učinila z tržní logiky dominantní princip dnešní doby. Budu spekulovat o nové kreativní byrokracii a o tom, co by mohla přinést architektuře jako disciplíně. Přednáška představí koncept radikální byrokracie ovlivněný dřívější prací v laboratořích v reálném měřítku, které v 60. letech 20. století vedly architektky. Know-how vyvinuté v těchto laboratořích bylo zaměřeno na posílení postavení uživatelů a dalo prostor skupinám, které byly v komerčních procesech navrhování a výroby často opomíjeny.
Helena Mattsson je profesorkou historie a teorie na KTH School of Architecture. Její výzkum se zaměřuje na novodobé dějiny a vzájemnou provázanost politiky, ekonomiky a prostorových uspořádání. Její monografie Architecture and Retrenchment: Neoliberalization of the Swedish Model Across Aesthetics and Space, 1968–1994 (Bloomsbury Visual Arts) vyšla na jaře 2023. Je spolueditorkou publikací, jako jsou Neoliberalism on the Ground (Pittsburgh University Press, 2021), Swedish Modernism: Architecture, Consumption, and the Welfare State (2010) a tematického čísla časopisu Architecture and Culture s názvem „Architecture and Capitalism: Solids and Flows“ (2017).
