Vzpomínky na sen představují nejnovější tvorbu Jakuba Tytykala (*1984), autora, jehož vizuální jazyk se pohybuje na hraně kresby, malby a sochařsky chápaného tvarosloví. Název výstavy hned prvním slovem míří ke vzpomínce, tedy k něčemu, co je samo o sobě nejasné, proměnlivé a subjektivní. A takové jsou i jeho práce. Cyklus aktuálních maleb akrylem a rozpíjených kreseb neodkazuje k reálným snovým prožitkům, ale k imaginaci, která funguje podobně jako ony – volně, asociativně, bez potřeby logického řádu. Tytykalo se tedy nesnaží rekonstruovat konkrétní sny, víc se pokouší zachytit jejich atmosféru a možná i neurčitý pocit, který ještě chvíli po probuzení přetrvává, i když se obsah začíná rozplývat.

Jeho vizuální vyjadřování stojí na jemně utvářené stavbě obrazu, v němž se figurální motivy setkávají s abstraktními tvary a neurčitými prostory. Postavy snících nebo průvodců snem se vynořují z temnoty, nebo se v ní naopak ztrácejí. Zemitá barevnost – okry, oranže, cihlové tóny a spolu s nimi i tyrkysové akcenty – vytváří prostředí, v němž se prolínají stopy imaginárních snů a erodované zbytky reality. Experimenty s keramikou do Tytykalovy práce navíc vnášejí reálnou hmotu a haptické kvality. Jeho kompozice zachycují fragmenty příběhů, které z podstaty nejsou doslovné, takže nutí k vlastní interpretaci. Vzpomínky na sen nejsou návratem k tomu, co se odehrálo, ale k tomu, co se rodí v mysli, když se nechá volně bloudit krajinou podvědomí. 

kurátor: Radek Wohlmuth