Křest nové básnické sbírky oceňované autorky a performerky Jany Orlové.

Sbírka básní Předkyně se pohybuje na hranici těla a paměti, touhy a strachu, intimity a násilí. Hlas, který jí prochází, se vrací k minulosti, ale zároveň se jí vzpírá – k dědictví žen, jejichž zkušenosti, rány i mlčení mohou přecházet z generace na generaci jako stigma.

Minulá traumata, objevující se stále znovu v proudu času, jsou jednou z vrstev této poezie, nikoli však jejím jediným klíčem. Vynořuje se v ní také smrt, sexualita, moc, vina, proměna identity a neustálý zápas o možnost pojmenovat vlastní zkušenost. Básně se rozpadají a znovu skládají jako vzpomínka, sen nebo tělo v obrazech, které jsou zároveň temné i groteskní, jemné i intenzivně smyslové. Jazyk zde není bezpečným místem – je spíše branou, kterou je třeba projít.