Některé věci jsou tak zjevné a samozřejmé, že je přestáváme vnímat. Jednou z nich je zásadní význam tzv. „obyčejného života“. Už jen to slovní spojení v nás upevňuje mylný pocit, že jde o něco nevýznamného. Jenže – bez onoho obyčejného života, který je základem všeho, by nebyly žádné dějinné momenty ani historické milníky. 

Fotografie Josefa Husáka (*1947), výrazného představitele českého subjektivního dokumentu, se právě onen zdánlivě obyčejný život a jeho skutečnou neobyčejnost snaží zachytit. A nejen to, snaží se dobrat k podstatě, která se skrývá za viditelným. Na snímcích, pořízených v letech 1984–2025 v ulicích Prahy a některých dalších metropolí autor patřící k fotografické skupině Město často pracuje s jemným humorem, vizuálně překvapivými momenty, neobvyklými kontrasty a obrazovým propojováním zdánlivě nesouvisejících dějů.