Společná výstava Markéty Slané a polské umělkyně Karoliny Jarzębak zkoumá dynamiku memetických struktur, které odrážejí afektivní podmíněnost současné postdigitální společnosti. Není náhodou, že dnešní kulturní porozumění stále častěji vzniká prostřednictvím virálních hnutí a jim vlastních mechanismů napodobování, opakování či drobných posunů a přispívají k utváření kolektivní imaginace. Výstava Rot Summer tak prostřednictvím objektů a soch zkoumá nejen samotné prostředí algoritmického terénu, ale také kolonizaci naší pozornosti či nekonečné smyčky psychické stimulace. 

Markéta Slaná je vizuální umělkyně a performerka, která žije a tvoří v Praze. Ve své tvorbě se věnuje tematizaci internetového prostoru, a s ním úzce spojeným otázkam ohledně neustálé konzumace nepřetržitého toku digitálních informací a vizuálních podnětů. Její umělecký přístup je založen na kombinaci různých médií – objektů, instalace a performance, přičemž se zaměřuje především na umělecké zpracování motivů jako jsou disociace, odcizení a post-ironické odosobnění. Zajímají ji také koncepty všednosti a absurdity v zasíťovaném světě, kde i navzdory tomu převládá neustálý pocit osamění. Studovala v ateliéri Fotografie II a v Ateliéru volného umění IV, kde čerstvě obhájila svou diplomovou práci. Zúčastnila se rezidenčního programu AEP na Ruppert residency ve Vilniusu, Delfina Foundation v Londýně nebo v Domě umění města Brna. Prezentovala se na několika domácích a zahraničních výstavách jako například Cute but Psycho v Gallery Novo v Pule (2026), Silent scrutiny v Galerii TIC v Brně (2024), TiSSue#17 v Goldsmiths CCA v Londýně (2026), Sepia (v spolupráci Andrej Beštak a Anja Leko) v Museum Quartier ve Vídni (2024), Congratulations, You Have Just Lost! v Hunt Kastner v Praze (2025) nebo v rámci performance Paranoia Symphony (s Nikolou Balberčákovou) v Národní galerii Praha (2023). Od roku 2025 vede mezinárodní nomádský kolektiv Bassnotes on Hope, který se věnuje hudebním a performativním projektům. 

Karolina Jarzębak (*1990) je vizuální umělkyně, která žije a tvoří v Krakově. Ve své umělecké tvorbě pracuje především s digitálními médii, readymades nebo symbolickým jazykem tradičních řemesel, jako je například intarzie. Její zájem se soustředí především na jevy vznikající v online ekosystémech – od subverzivních fór, jako je 4chan, přes lokální memetické niche komunity, jako je polský Karaczan, až po virtuální sociální sféry jako je Second Life. Prostředí internetu vnímá jako živý archiv nestabilních narativů, polopravd, konspiračních teorií, roztříštěných úryvků mikroinformací, glitchů a modálního šumu, z nichž konstruuje příběhy o prožívání přítomnosti. V roce 2017 absolvovala na Fakultě malířství na Akademii výtvarných umění Jana Matejka v Krakově. V roce 2023 se stala spoludržitelkou Grand Prix na 46. bienále malby „Bielska Jesień“. Zúčastnila se uměleckých rezidencí v Meetactory v Praze a v rámci programu LuginsLand of Art (Nadace OmenaArt na Maltě). Svá díla představila na mnoha výstavách v Polsku, například na výstavě From the ashes v Zachętě – Národní galerii umění ve Varšavě (2024), I’ll tell you about half-dreams v Národním muzeu v Gdaňsku (2025), Hurr Durr v Cricoteka v Krakově (2021), SelfPwnd v Bielska Gallery BWA (2025), Is it real v Rondo Sztuki v Katovicích (2022), stejně jako v rámci prohlídek umění Warsaw Gallery Weekend a Krakow Art Week.