Výstava Nikoly Balberčákové s názvem Swarming Tongues se věnuje tématům medikalizace citů, úzkosti pozdního kapitalismu, rozpadu intimních vazeb a hledání strategií přežití v prostředí emočního přebytku. Stlačený, znovu roztažený a přizpůsobený fondán odkazuje k tělu jako k prostoru vyčerpání i vzdoru, kde nihilistická naděje neznamená víru v lepší budoucnost, ale přetrvávání navzdory rozkladu. Společné čtení zranitelnosti vytváří komunitu sdílené bolesti a nabízí kolektivní odolnost skrze přijetí systémového kolapsu. Rozladěné frekvence nabývají na počtu a naše kmitající jazyky společně tvoří roj odporu.

kurátorka: Doris Sisková