Zveme na poslední přednášku ze série New Media Art Today v roce 2026. Svůj výzkum a projekty představí teoretička, kurátorka a výtvarná kritička Noemi Purkrábková. 

Přinejmenším od nástupu nových médií dobře víme, že „obraz“ je něco nestabilního, obtížně ohraničitelného a paradoxně stále méně okem viditelného. Generativní obrazy představují nebývalou intenzifikaci těchto kvalit: v jejich pomnožnosti a procesuální provázanosti je již nelze adekvátně uchopit jako jednotlivé obrazy, ale pouze jako metastabilní vizualizace operací probíhajících napříč různými doménami a měřítky.

Přednáška představí několik tezí disertačního projektu zkoumajícího ontogenetické vlastnosti generativních obrazů – tedy způsob jejich vznikání a otázku, co „generativnost“ znamená za hranicemi ryze technické definice a jaké jsou její teoretické implikace.

Východiskem nám budou příklady ze současného umění pohyblivého obrazu i další audiovizuální materiál, který se vyznačuje neustálou transformací forem, prolínáním obsahových kategorií a často rovněž pozoruhodnou inklinací k motivům doslovného požírání, trávení a rozkladu.

Právě prostřednictvím vyobrazení těchto metabolických procesů se přednáška ptá, jak nám může rovina vizuální reprezentace pomoci porozumět fungování generativních technologií. V návaznosti na metodu transdukce Gilberta Simondona nabízí několik operativních analogií mezi viditelnými mutacemi obrazu, transformacemi médií ve vektorovém prostoru a širšími proměnami prostředí. 

Noemi Purkrábková je mediální teoretička, kurátorka a výtvarná kritička. Působí jako doktorandka na Katedře filmových studií Filozofické fakulty UK a jako odborná asistentka na Katedře fotografie FAMU. Je spoluzakladatelkou uměleckého kolektivu BCAAsystem, redaktorkou časopisu Art Antiques a členkou experimentální kurátorské platformy Proto Gallery Systems.