Přemysl Procházka (*1991) je moravský výtvarný umělec, žijící v Kuřimi a tvořící – pokud mám určit podle polohy ateliéru – v Brně.  Po střední škole, které nejen Brněnští neřeknou jinak než Sokolská a kde vystudoval umělecké kovářství, se přihlásil na tamní Fakultu výtvarného umění. Po jednom ročníku u Václava Stratila přestoupil do ateliéru Vasila Artamonova, kde i diplomoval.

Malba je pro něj zajímavá, snaží se identifikovat co maluje s materiálem – na výstavě v Chebu dětem hrajícím si v kalužích namaloval podklad opravdovou hlínou. To není snaha o povedený žert, ale spíš až „hranová“ touha po pravdivosti. Stejně tak zajímavě pracoval při vzniku série děl věnovaných fotbalu, kdy na jedno plátno postupně vrstvil scény z fotbalového utkání, takže takřka úplnou znalost díla má jen divák, který vidí video, které tuto etapovou tvorbu mapovalo. Tam ho zajímal především čas.

Pro porovnání – na náchodské výstavě, která je věnovaná házené, si autentické materiály snaží držet, malba několika děl vznikla na reklamních bannerech kuřimského házenkářského družstva. Ani čas neopustil, při návštěvě ateliéru jsem jeden z obrazů viděl ještě nehotový – hráčkám chyběly ponožky a boty. Což ve finále nemůže zůstat… Procházka je fanouškem kuřimského ženského týmu Kohoutky – sám kdysi házenou hrál také. Na rozdíl od zmíněného fotbalu, kde ho zajímala především časovost, má v aktuální házené na prvním místě hmotu. O vzniklých obrazech mluví jako o tvrdých, což je reakce na fakt, že házenou vnímá jako tvrdý, kontaktní sport. Vytvořil něco, o čem sám mluví jako o svém prvním skutečném cyklu, předtím obrazy spojovala jen návaznost. A také poprvé má na obrazech skutečné osoby.

Procházka vidí malířství v krizi pozornosti – potřebu vizuálních vjemů přesycují displeje. Ruční malbu tak označuje za opozici umělé inteligenci a od dob, kdy se poukazovalo na globálnost, a ta byla autorům cílem, sází (a jistě ne sám) na lokálnost. Myslím, že to je správná sázka, protože tímto směrem lze cítit autenticitu.

kurátor: Petr Pokorný

Výstava z cyklu Umělci do 40 let.