Public pool, prostor, který ti umožní svobodný pohyb. Země se otřásla a bezpečí, které jsi měla, se rozpustilo. Vejdeš ven a cítíš svobodu, která narazí na každého z těch dalších. Zdánlivý pocit bezpečí naznačuje dnešní ochranka. Příjemné rozhovory na pokladně. Potřeba zapamatovat si nedobyvatelný kód na tvém zámku od skříňky. Dvakrát doprava, osmkrát doleva, zastavit se na dvacet šest, třikrát doprava, stát na třináct. Špatně. Znovu. Dvakrát doprava, osmkrát doleva, zastavit se na dvacet šest, třikrát doprava, stát na třináct. Pokud se ti obrat nepodaří, můžeš to zkoušet vícekrát. Pak přijde ostraha a velkými štípačkami rozstřihne tvůj zámek. Říkáš jí své jméno a přesvědčuješ o své identitě. Ona se jen usměje. Jsi to ty, věří ti. Jako delfín pomalým pohybem klesáš ke dnu. Na kolmo bazénem proplouváš. Dnes se to smí. Žádný udaný směr, žádné hranice. Mé plíce jsou prázdné. Klesám níž. Skočit celá do vody, zbavit se vší pohody.

Výstava Public Pools v Galerii Portheimka představuje aktuální malířskou sérii Anny Fiedlerové. Jádrem její výtvarné praxe je budování vrstevnatých poetických příběhů. Její vizuální jazyk vědomě čerpá z kompozičních principů neostylů a jejich obrazivosti, které autorka podrobuje současným aktualizacím a organicky je prolíná s vizualitou post-americké zkušenosti – konkrétně newyorských veřejných bazénů stavěných jako chrámy s antickými sloupy. Prostředí veřejného bazénu zde neslouží pouze jako narativní kulisa, ale jako zóna odrážející vliv amerikanismu na naše vnímání volného času a sdíleného veřejného prostoru. Tenká hranice mezi iluzí bezpečí uměle vystavěného prostředí a nebezpečím hlubiny, kde se touha po osvobozujícím splynutí s vodou neustále střetává s úzkostí ze ztráty kontroly a dechu, je obrazem drsného světa a nebezpečí, které pobyt v něm přináší.

Kurátor a architekt výstavy: Zzyzx OAS1S