Kde všude lze ve městě najít přírodu? A nejen tu, co vleze drze všude, ale i tu vzácnou a dokonce chráněnou? A proč je v Praze víc chráněných území než v chráněných krajinných oblastech daleko za městem? Je příroda a klidová rekreace ve městě luxus, na který prostě není místo, a nebo je to složitější? Jaké město vlastně chceme a jaké druhy prázdnoty pro náš odpočinek, zvířata i rostliny pak nabízí? Jsou město a příroda tak vyhrocenými protiklady, jak si myslíme?

Pojďme se spolu podívat na město z pohledu naruby. Pojďme zapomenout na zažité stereotypy a pojďme spolu cvičit naši urbanistickou představivost a trénovat reálné vize města dosažitelné budoucnosti, kde vše může být trochu jinak.

Coby sociální antropolog a ekolog se Radan Haluzík věnuje studiu sociálního života věcí, architektury a vnitřních periferií měst, jakož i současných válečných konfliktů. Zajímají jej obecné otázky vztahu politiky a estetiky. Svůj mnohaletý terénní výzkum konfliktů v bývalé Jugoslávii a na Kavkaze zúročil v knize Proč jdou chlapi do války (2018). V Centru pro teoretická studia UK a AVČR vedl tým věnující se prázdným místům a nové divočině našich měst, což vyústilo ve vznik knihy Město naruby: vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy (2020). Nedávno vyšla jeho kniha Turbo-venkov: plné krajiny a prázdné domy (nejen) na Balkáně o krizi globálního venkova a hledání jeho nového architektonického a urbanistického tvaru. Pracuje v Centru pro teoretická studia UK a AVČR a v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

místo konání: Tyršův dům – TYRŠ the human lab