Díry a hory pokrývající krajinu antropocénu. Rozpadající se těla. Fragmentované obrazy. Proměnlivé materiály se ve výstavě Tensions of Opposites stávají stopami světa, v němž stabilita existuje pouze jako dočasný okamžik. To, co působí jako pevné, je jen uzel v síti neustálých proměn. Každá forma v sobě nese vlastní rozpad i možnost jiného uspořádání.

Výstava vychází z procesuálního chápání reality, v němž těla, obrazy, materiály a prostředí nejsou oddělenými entitami, ale dočasnými konstelacemi vztahů. Svět není složený z pevných objektů, ale  tvoří jej eroze, transformace a stávání se. Tělo není hranicí, ale průchodem. Obraz není reprezentací, ale událostí. Subjekt nevystupuje jako centrum, ale jako efekt vztahů, které jej neustále utvářejí.

Anna Černická, Villads Rex, Maria Koskivirta a Irma Briford propojují ve své práci zájem o moment, v němž se rozpadá stabilní identita, forma i pozice pozorovatele. Každá z prezentovaných uměleckých praxí k této otázce přistupuje jinak: skrze půdní a geologické procesy, biomateriály, fragmentovaný obraz nebo prolínání digitálního a hmotného.

Společně však zkoumají, co zůstává ve chvíli, kdy se představa autonomního jednotlivce začne rozpouštět do země, technologie, obrazu nebo kolektivních struktur. Napětí protikladů zde není konfliktem vedoucím k rozdělení. Je produktivní silou, která umožňuje vznik, proměnu i zánik. Mezi organickým a technologickým, viditelným a skrytým, lidským a mimolidským vzniká třetí prostor vztahů, sdílení a vzájemného prostupování.

architektonické řešení: Adam Rýznar, Sofie Gjuričová