Projekt Dům umění je nástupcem trienále Nový Zlínský salon, které se poprvé konalo v roce 1996. Co se na trienále za celou dobu jeho existence nezměnilo, je snaha o obsáhlou periodickou prezentaci současné tvorby zralých českých a (od roku 2004) slovenských umělců a umělkyň. V roce 2020 jsme použili nový název: Dům umění. Ten nebyl zvolen náhodně, ale odkazuje jednak k někdejšímu hlavnímu výstavnímu prostoru salonů ve Zlíně a zároveň k času, kdy pořádající instituce více fungovala jako výstavní platforma a méně jako muzeum umění.

Letošní Dům umění pracuje s tématem Život umělce. Na hlavní výstavu nazvanou jednoduše Zlínský salon v budově 61, jsme pozvali padesátku umělců a umělkyň, kteří se v roce 2009 účastnili Zlínského salonu mladých. Tehdy jim bylo necelých třicet let, dnes by měli být na vrcholu své umělecké kariéry. Pendantem a jiným pohledem na téma je výstava Obsese v budově 14, sídle krajské galerie, kurátorsky připravená Milanem Mikuláštíkem. Zaměřuje se na stírání hranic mezi uměním a životem, představuje uměleckou tvorbu jako každodenní praxi i nutkavou posedlost.

V listopadu na výstavy naváže Salon L. Š., který má být jednak poctou jednomu z iniciátorů nových zlínských salonů Ludvíku Ševečkovi, ale zároveň příspěvkem k problému uměleckých generací.