Výstava vychází z autorčina dlouhodobého zájmu o krajinu a proměny prostředí, v němž žijeme. Prostřednictvím její tvorby a osobních úvah otevírá otázky vztahu člověka a stromů, jejich vzájemného vnímání i našeho místa v živém světě.

Od konkrétních míst a příběhů stromů se autorka dostává k úvahám o čase, paměti a propojenosti všeho živého. Co se změní, když se na svět zkusíme podívat z perspektivy stromu?

„Jestli jsme všichni jedno a vše je propojeno se vším, jsem i já ten kácený strom a jsem i ten strom, co stojí vedle a zůstal.“

Veronika Zapletalová pracuje s krajinou a média přizpůsobuje konkrétním projektům. Školu dokončila jako sochařka na UMPRUM a plasticita se objevuje i v jejích kresbách, malbách a fotografiích. Mezi její největší soubory patří fotografická instalace, kniha a rozpracovaný film Chatařství – Architektura lidských snů a možností, kde stavby chat vidí jako sochy lidských snů. Posledních osm let zkoumá na projektu Laboratoř Zámek Veleslavín, do jaké míry jsme schopni jako umělci svou zaměřenou pozorností místo ovlivnit, rozvinout, vymodelovat. Působí zde také jako kurátorka a dramaturgyně výstav. V posledních letech se vrací k perokresbě a malbě, pracuje v terénu, časosběrně, ve velkých formátech, často ve Skandinávii. Vytvořené realizace někdy zůstávají v krajině. Studovala i Dějiny umění na FFUK, fotografii na ITF v Opavě, malbu na AVU, na E.N.S.A.D. v Paříži, v Maastrichtu. Má za sebou přes 130 společných a 30 samostatných výstav a několik knížek.