Řada umělců rozdílných generací využívá ve své tvorbě poznání přírodních zákonitostí a působení různých procesů a živlů. Někteří se inspirují pohybem stínu a světla v čase, dráhou letu ptáků či motýlů nebo směrem plavání ryb, zaznamenávají dopadající kapky deště či sněhové vločky. Někdy hraje v jejich projevu nejdůležitější roli náhoda, jindy nacházejí pravidla, jimiž se děje řídí.