Sólová výstava Vladimíry Večeřové se pouští do konceptu prázdna jako filozofického termínu, který propojuje s hlubokým nasloucháním sebe sama, v tichosti. Prázdno autorka nevnímá jako absenci a negativní moment, ba naopak jde o prostor naprosté otevřenosti a klidu, kde se zvuk a ticho potkávají v dynamickém vztahu. Právě šelest bambusu, hluboké naslouchání je aktivní složkou, jenž v galerii může být místem, které umožňuje rezonanci zvuků a myšlenek. Šelest jako meditativní zvukový podnět ilustruje, jak může příroda zprostředkovat naše hlubší spojení se sebou či našim vědomím a uvědoměním si prostoru, hmoty, zvuku. Když se totiž utišíme, můžeme znovu najít ztracenou komunikaci se světem.

kurátorka: Tea Záchová