Umělecká díla, uměleckohistorické texty i fotografie, které je ilustrují, jsou ovlivněny kontextem doby, pro kterou vznikly. Z dochovaných fotografií a publikovaných reprodukcí uměleckých děl z meziválečné doby je patrný do té doby neobvyklý zájem o detail. Na vybraných příkladech výstava ukáže, že motivace pro použití detailu mohla být různá.

Jak ilustruje text Bohuslava Slánského a fotografie středověkých deskových portrétů připisovaných Mistru Theodorikovi, reprodukované ve Volných směrech v roce 1935, jedním z účelů, které stály za objednávkami zvětšených fotografických detailů uměleckých děl, byly např. plánované restaurátorské zásahy. Podle šéfredaktora Volných směrů Emila Filly a jeho manifestačního článku Práce oka stála za častým používáním fotografického detailu i snaha změnit pozorovací návyky publika. Tento záměr se v časopise zhmotnil díky dlouhodobé spolupráci s fotografem Josefem Sudkem.

Příklady z fotografických kampaní vedených firmou Jana Štence nebo projekt Karla Šourka, Alexandra Paula a Františka Illeka Documenta Bohemia Artis Phototypica jsou pak dokladem toho, že fotografický detail byl také využíván pro zobrazení struktury a textury díla, pro přiblížení jinak vzdálených děl nebo pro účely srovnání. 

kurátorka: Hana Buddeus

místo konání: ve dvoře Ústavu dějin umění AV ČR (vstup z ulice Na Perštýně)