Dílo Adrieny Šimotové (1926–2014) je právem pokládáno za významnou hodnotu českého moderního umění. Jako respektovaná autorka se představila na mnoha důležitých kolektivních i samostatných výstavách. Tentokrát chceme upozornit na její rané dílo. Sledujeme je zhruba od roku 1963 až do přelomu dalšího desetiletí.

Šimotová tehdy rychle zpřesňovala svůj výtvarný názor a nalezla osobité, nadále trvale přítomné tvůrčí principy. Patří k nim především odvaha nepodléhat diktátu aktuálního názoru, energie, odmítání stereotypů, rozvíjení témat intimity a tělesnosti. Prožívala tehdy šťastné období – v osobním životě i v intenzitě kulturního prostředí, které jí přinášelo inspirativní podněty. Jak později poznamenala: „…všichni jsme mysleli, že máme ještě zítřek před sebou.“

Z tohoto důvodu výběr prací záměrně uzavíráme rokem 1970, kdy ve Špálově galerii s velkým úspěchem vystavila soubor obrazů z posledních dvou let. Její dílo vybízí k pozornému vnímání. Právě proto je interpretujeme jinak a novými, dosud opomíjenými, ale přitom důležitými souvislostmi rozšiřujeme představu o její tvorbě.