Monumentální dřevěný objekt připomínající rozlomený kmen i artikulovanou kosterní strukturu prostupuje prostor žatecké synagogy jako základní osa výstavy. Páteř zde není pouze názvem jednoho díla, ale principem, který organizuje celek – propojuje jednotlivé práce, historickou architekturu i městský prostor.

Tvorba Čestmíra Sušky dlouhodobě osciluje mezi vnitřkem a vnějškem, mezi pevnou hmotou a jejím narušením. Řez, perforace nebo rozklad materiálu odhalují jeho skrytou strukturu a proměňují objem v otevřený systém vztahů. Tento přístup, rozvíjený napříč médii od dřeva přes sklo až po kovové cisterny, je jedním z určujících rysů jeho práce.

Instalace v synagoze pracuje s vertikálou i horizontálou – s linií, která se vine prostorem jako tělo nebo krajina. Jednotlivé objekty, rozprostřené podél této imaginární osy, vytvářejí napětí mezi fragmentem a celkem, mezi stabilitou a rozpadem.

Výstava zároveň přesahuje do veřejného prostoru města prostřednictvím instalace Opuštěná obydlí. Ta rozšiřuje téma „páteře“ směrem k urbanistickému a sociálnímu kontextu – jako připomínku struktur, které ztratily svou funkci, ale stále nesou stopu lidské přítomnosti. Město se tak stává dalším tělem, jehož opěrné body se vytrácejí nebo proměňují.

Výstava Páteř propojuje sakrální prostor, sochařský objekt i městskou krajinu do jednoho celku. Ukazuje strukturu jako něco, co drží, ale zároveň se může rozpadat – a právě v tomto napětí vzniká prostor pro novou interpretaci.

kurátorka: Simona Martínková