Velkoformátové kresby Dany Sahánkové (*1984) jsou protkány fragmenty každodenní skutečnosti, snovými výjevy a útržky podvědomí, které se v průběhu tvorby pod jejíma rukama samovolně formují. Na obrazové ploše najdeme florální a zvířecí motivy, mezi nimiž se občas objeví i postavy bez tváří, převzaté ze starých obrazů či soch. Architektonické prvky sem sice vnáší ozvuk racionálních systémů geometrie a perspektivy, než ale stihnou bezhraniční prostor kreseb zcela domestikovat a orámovat, jsou vzápětí opět zrušeny a popřeny.