Výstava Jana Matýska "Leviathan’s wet dream" zohledňuje všechny konotace vody a vytváří tekutou vizuální intoxikaci, během které se můžeme stát mořskou pannou a zažít transhumánní prozření. Hlavním motivem je intoxikovaná voda, která způsobuje halucinace.

Vzhledem k tomu, že se tato intoxikovaná voda stává součástí životního prostředí nás všech, jsme všichni intoxikováni a halucinujeme, měníme se v obojživelníky: tvory napůl suchozemské a napůl vodní, napůl reálné a napůl virtuální. Imerzivní instalaci dominují videa a objekty, které diváka vtahují pod hladinu vodní fata morgány.