Broumovská výstava Retina rakouské malířky Julie Koudely Hansen-Löve se už svým názvem zaměřuje na analogické zachycení hlavního tématu její introspektivní tvorby. Je jím rozpor mezi pojmem a imaginací, mezi popisem a celostním prožitkem a konečně mezi faktickou zkušeností a fenoménem (zjevením) obrazu. Obraz, jak ho vnímá a pociťuje autorka, se vymyká umrtvující popisnosti. Volí cestu „dramatizace“ zážitku, který se neustále, jako ve snu, vrací. Tento postup umožňuje prolínání pojmů, idejí, jevů a imaginace na jediné obrazové ploše. Některé lidské zkušenosti lze filosoficky zpřítomnit a tím zobecnit pouze formou dramatizace, jak tvrdil již filosof francouzského existencialismu Gabriel Marcel (sám autor divadelních her) a jak to věděli už dávno předtím němečtí romantici v čele s Novalisem.

Julia Koudela Hansen-Löve (*1975) studovala v letech 1993–1995 Bohemistiku a divadelní vědu na Universität Wien. Od roku 1993 poprvé pobývala delší dobu v Praze. V letech 1994–1995 se účastnila programu Česká studia na Univerzitě Karlově v Praze. V letech 1995–2001 absolvovala pražskou Akademii výtvarných umění (ateliér Malba I, Škola prof. Jiřího Sopka). V letech 2000–2001 pokračovala ve studiu na Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech (ateliér Malby a grafiky, prof. Hans Peter Adamski). V letech 2002–2010 žila v Berlíně. V roce 2011 se vrátila do Prahy, kde v současnosti žije a pracuje na pražských Malvazinkách.

Významná je její spolupráce s redakcí časopisu Revolver revue. Mezi výstavy a projekty, které autorku zařadily do kontextu českého a středoevropského současného umění lze jmenovat například Diskrétní transformaci (Topičův salon, Praha, 2013), Jehlu v kupce sena (Topičův salon, Praha, 2015), Existuju… (Autoportrét v současném českém výtvarném umění) (Galerie 35m2, Praha, 2015), Vorgestern und Übermorgen (Alter Pfarrhof, St. Andrä, 2018), Na konci plotu (Trigon, Praha, 2019), Nostalgie jako avantgarda (Pragovka Gallery, Praha, 2020), Blind Spot (Galerie Vyšehrad, Praha, 2022), Otevřený horizont (GFD, Příbram, 2024) nebo projekt Barva času: Jiří Sopko a jeho žáci (Galerie Portheimka, Praha, 2025). V roce 2026 vyjde bilanční publikace mapující dosavadní autorčinu výtvarnou tvorbu.

kurátor: Petr Vaňous