Karolína Netolická (*1993) absolvovala pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru kresby Jiřího Petrboka. Zabývá se vztahem člověka a přírodního světa, sociologickými teoriemi a individuálními touhami, zjevným a skrytým. Přitahuje ji světlo hvězd i temná hmota kosmu. V jejím přístupu je stále víc sochařského uvažování o hmotě a prostoru.

Procházky nočními místy jsou inkubátorem imaginace. Po chladném podzimním listí našlapuje bílá kočka bez tváře. Motiv se propálil do paměti, ustálil se jako sítnicová fotografie. Malá šelma se stává zástupným symbolem věčného nomádství. Je svobodná, nepatří nikomu. Nepřilne k domu, kde se k ní nechovají dobře. Můžete ji přilákat, ale stejně nezůstane.

Modernita se dostala do stavu, kdy život vnímáme jako změnu. Neustálý pohyb, jejž nejde nijak zastavit. Člověka charakterizuje hledání, těkavost, nezakotvenost. Stáváme se kočovníky digitálního věku, můžeme žít kdekoliv a realizovat se online. Na cestě, tak si stále připadáme. Každé místo vznese svůj nárok – na otisk některých území zapomínáme rychle, jiné kraje objevujeme se zájmem. Ať se zdržíme nebo pokračujeme dál, budujeme si své vlastní mobilní muzeum zklamání. Vyskočit z vleku očekávání lze jedině v noci, v době snění. Útěchou nám může být, že kočka není na cestě, ale na obchůzce.

kurátorka: Martina Vítková