Název výstavy Příliv odkazuje na pohyb, který je neustálý, někdy nenápadný, jindy silný a neovladatelný. Stejně jako příliv moře formuje pobřeží, naše zkušenosti, vzpomínky a vztahy formují identitu a vnímání světa. Ve své tvorbě zkoumám, jak lidský zásah mění prostředí i mezilidské vztahy, a jak tyto stopy ovlivňují naše sebeobrazy – někdy nenápadně, jindy dramaticky. Cyklus obrazů zachycuje proudy emocí, vzpomínek a intuice, které se slévají v mnohovrstevné scény. 

Surreální i realistické motivy, figury i abstraktní objekty, lidské tělo i zvířata, fragmenty každodennosti, historické a technologické odkazy – všechny společně vytvářejí obraz světa v pohybu, jako neustále se měnící příliv. Výstava zve k zastavení se v proudu času, k pozorování složitosti světa a vlastního místa v něm. Jako příliv, který neustále přichází a odchází, i naše zkušenosti a vzpomínky formují nový řád, nové možnosti a nové způsoby vidění. Příliv je tak pozváním k setkání s tím, co je křehké i silné, známé i nepoznané, osobní i kolektivní.