Marcela Vichrová pochází z regionu Prácheňska, její rodinné kořeny sahají do oblasti šumavského Podlesí. Právě krajina tvoří základní zdroj její obraznosti. „Její pestré malby jako by vycházely z vrstevnic krajiny – z obrysů vesnic, z kopců, lesů a remízků, vlnících se cest, meandrujících potoků i brázd podzimních zoraných polí,“ říká Vanda Skálová, kurátorka výstavy. Inspiraci čerpá z každodenního života, z rodinných scén, z běžných setkání a situací. Třeba i z lístku s lakonickým vzkazem: „Šla jsem do masny…“ 

Marcela Vichrová se svou prací dlouhodobě vztahuje k lidovému umění i k duchovní a výtvarné tradici původních kultur Austrálie, Afriky a Ameriky, které pro ni byly zdrojem inspirace už od studentských let. Blízký je jí také neškolený projev a spontánnost – v posledních letech reagovala ve své tvorbě mimo jiné na dětské kresby svých synů, což její práci navzdory akademickému vzdělání přibližuje některým polohám art brut. „Základním a dominantním prvkem obrazu je pro autorku barevná linie. V rytmickém střídání jasných barev se křivky opakují, navazují na sebe a vracejí se, a vytvářejí tak struktury připomínající výšivky, křemenné vrstvy v achátu, grafické matrice nebo mapy,“ doplňuje Skálová. 

Samostatnou kapitolu její práce tvoří ilustrace. „Barevnost v nich obvykle ustupuje do pozadí, dominantní linie však zůstává,“ vysvětluje kurátorka. Vedle pohádek a příběhů Josefa Křešničky, jehož tvorba je spjatá s Podlesím, ilustrovala například povídky L. N. Andrejeva nebo prózu V. Brabence. Výstava v prostoru Café Fatal v GASK nabídne soustředěný pohled na nejnovější tvorbu Marcely Vichrové, a to jak prostřednictvím velkoformátových maleb, tak intimnějších kreseb na papíře.

Kurátorka: Vanda Skálová