Výstava představuje tvorbu německé umělkyně Marianne Aue (1932–2016), která patřila k výrazným, i když dnes méně známým, osobnostem evropské poválečné avantgardy.

Aue, spjatá s hnutími ZERO a Nové tendence, během krátké, avšak intenzivní umělecké dráhy v 60. letech zásadně přispěla k rozvoji geometrické a strukturální abstrakce.

Svými monochromatickými reliéfy, tvořenými rytmicky konstruovanými lineárními tyčovými prvky vystupujícími z obrazové plochy, radikálně překročila hranice mezi malbou a sochařstvím. Světlo a stín se v nich stávají rovnocennými výtvarnými prostředky, které diváka vtahují do hry vizuálních proměn a současně vytvářejí významovou rovinu.

Účastnila se klíčových evropských přehlídek 60. let (Evropská avantgarda, Frankfurt nad Mohanem, 1963; nova tendencija 3, Záhřeb, 1965).