Kategorie, které dlouho upevňovaly naše porozumění světu, dnes přestávají fungovat jako pevné opory. Hranice mezi pravdou a fikcí, mužským a ženským, přírodním a umělým, živým a neživým, tělem a obrazem nebo soukromým a veřejným se staly natolik propustnými, že ztratily velkou část své původní autority.

Moderní představu stabilního subjektu a jasně oddělených kategorií přitom už dávno zpochybnila řada myslitelů a myslitelek: Judith Butler skrze pojem performativity genderu, Donna Haraway uvažováním o hybridech přírody, technologie a těla nebo Bruno Latour kritikou tradičního dělení na přírodu a kulturu. Současnost nás tak nestaví před jednoduchou otázku, jak se vrátit k jistotě, ale jak žít ve světě, kde se jednoznačné kategorie stávají nedostatečnými nástroji orientace.

Díla zastoupená ve výstavě fungují jako seismografy této nové doby. Zachycují drobné otřesy v těle, paměti, krajině, obrazu i identitě: nemoc proměňuje vztah k vlastnímu tělu, tvář se rozpouští v mediálním oběhu, příroda mizí a vrací se jako umělá náhrada, smrt se setkává s technickým aparátem, ženskost a queer identita se skládají z fragmentů, rolí, zranění a gest péče. Fotografie zde není nástrojem stvrzení reality, ale citlivým médiem, které umožňuje zkoumat hranice našeho vnímání.

New Liquidities proto nepředkládá jeden výklad světa, ale soubor strategií, jak v této proměnlivosti přežít: skrze humor, rituál, obraz, péči, materiál, paměť, tělesnost nebo fantazii. Výstava se ptá, co zůstává, když staré hranice přestávají platit, a zda právě v jejich rozpuštění nemůže vzniknout nový prostor citlivosti a imaginace.

kurátorka: Kateřina Sýsová