Ondřej Přibyl, Osa světa

Výstava Ondřeje Přibyla tematizuje fotografii jako nástroj zkoumání i proměny reality. Název Osa světa odkazuje k pomyslné linii, kolem níž se vše otáčí – k napětí mezi realitou a obrazem, mezi tím, co mizí, a tím, co zůstává. Obrazy se pohybují mezi přesností a mizením, mezi dokumentární věcností a tichým, existenciálním přesahem. Výstavu provází motiv spalovny jako jeden z bodů širšího uvažování o koloběhu vzniku a zániku, o recyklaci materiálů, obrazů i významů.
Přibylova práce připomíná systematickou lustraci: důsledné třídění, evidenci a znovu-vyvolávání faktů. Fotografované objekty – technické modely, konstrukce či dokumentační výstupy – jsou zachyceny s analytickou přesností, zároveň však působí jako izolované znaky. V procesu fixace se proměňují: z věcí se stávají obrazy, z faktů symboly. Fotografie tak osciluje mezi evidencí a transformací, mezi uchováním a „spálením“ původního kontextu.
Téma osy světa zde můžeme chápat jako pomyslnou linii, kolem níž se tento proces otáčí – jako spojení hmotného a obrazového, trvání a zániku. V Přibylově pojetí není fakticita samozřejmostí, ale stavem, který je třeba stále znovu prověřovat a očišťovat. Teprve tímto pohybem se obraz může vracet ke své otevřenosti a znovu vstupovat do životního cyklu věcí a významů.
Ondřej Přibyl (1978, Praha) vystudoval UMPRUM v ateliérech Pavla Stechy a Ivana Pinkavy a v doktorském studiu se věnoval otázce jedinečnosti a reprodukce fotografického obrazu a procesu daguerrotypie. Absolvoval stáže v oblasti grafického designu a vizuální komunikace v Praze i Berlíně, je členem umělecké formace kunstWerk a žije a pracuje v Praze a okolí.