Ústředním tématem společného projektu umělkyň Terezy Bartůňkové a Julie Hrnčířové je vztah lidského těla a přírodního světa. Dvojice se inspiruje strategiemi, které příroda využívá k vlastní ochraně, jako jsou mimikry a kamufláž. Prostřednictvím fotografií, kreseb a multimediální instalace buduje prostor pro úvahy o skrývání, principech maskování a splývání s okolím.

Projekt má své kořeny v site-specific instalaci z roku 2023, vytvořené pro pražský komunitně orientovaný hudební klub Ankali. Autorky zde kombinovaly fotografie tištěné na různých materiálech s nalezenými přírodninami a lidskými produkty z městského prostředí, skrze které zkoumaly vztah mezi místem, materiálem a obrazem.

Na tuto zkušenost nyní navazují v galerii The House, kam přinášejí výstupy nových materiálových a technologických postupů a rozšiřují svůj multimediální jazyk. Vzniklé prostředí je prostorovou kompozicí, kde se fotografie a kresby proplétají s prostorovými instalacemi doplněnými o ambientní zvukovou vrstvu. Galerie se mění v místo určené k odpočinku, úkrytu i meditaci a kontemplaci proměny. A to jak světa kolem nás, tak i nás samotných.

Mimikry v přírodě nejsou jen pasivním splýváním s okolním prostředím. Jsou výsledkem ustavičného procesu proměny a hledání nové podoby, která umožní přežití v měnících se podmínkách. Jako lidé se během života také neustále pohybujeme mezi proměnlivými rolemi, sociálními situacemi a vrstvami společenských očekávání, které formují způsob naší existence a zároveň vyžadují naši neustálou adaptaci. Každá taková situace si žádá určitou formu „shapeshiftingu“ – schopnost transformovat vlastní jednání, myšlení nebo identitu tak, abychom obstáli v nových situacích.

Tato adaptace však není automatická. Skutečná proměna vždy obsahuje prvek tvořivosti a vědomého rozhodnutí. Nepřizpůsobujeme se jen tím, že kopírujeme okolí, ale tím, že aktivně hledáme nové způsoby existence. Inspirace, kterou autorky nalézají v přírodním prostředí, proto nespočívá pouze v samotném pozorování přírodních procesů a forem. Příroda se zde stává i určitým prostorem napojení na hlubší zdroj proměnlivosti, intuice a tvořivosti, ze kterého můžeme čerpat. Právě k tomuto „naladění se“ na přírodní principy, díky nimž můžeme objevit možnosti vlastní imaginace a vnitřní flexibility výstava Layers, Landscapes, Shapeshifters vybízí.

Tereza Bartůňková je vizuální umělkyně působící v Praze. Ve své interdisciplinární tvorbě se pohybuje mezi audiovizuálním uměním, ilustrací, scénografií, fotografií a světelným či objektovým designem. Vytváří prostorové a světelné kresby, reaguje na zvuk a zkoumá vztahy mezi světlem, tmou a prostorem. Ve svých dílech se zaměřuje na atmosféru, divákovu vlastní imaginaci, tělesnost, emocionalitu a vztah mezi vnitřním a vnějším světem. Inspirují ji přírodní živly, struktury, surové materiály, mytologie i pohádky. Aktuálně se intenzivně věnuje také práci se sklem, která přirozeně rozvíjí její dlouhodobý zájem o světlo a kresbu. Vedle autorské tvorby spolupracuje jako scénografka, světelná designérka a ilustrátorka s českými divadly i experimentálními uměleckými platformami a rozvíjí mezinárodní spolupráce napříč Evropou.

Julie Hrnčířová je vizuální umělkyně žijící v Norsku. Absolvovala École Nationale Supérieure de la Photographie ve francouzském Arles a svá díla pravidelně vystavuje v uměleckých institucích v Česku, Norsku a Francii. Pracuje především s fotografií, do své tvorby a instalací však často zapojuje nalezené materiály, dřevo, kov a přírodní prvky. Vytváří a zkoumá dialog mezi různými médii a způsobem, jakým zacházíme s předměty kolem nás. Ve své umělecké praxi se zaměřuje na veřejný prostor, městské prostředí, pomíjivá zátiší, odhozené objekty a jejich znovuvyužití. Vedle autorských fotografických projektů realizovala také sociálně zaměřené dokumentární série, momentálně pracuje na knize o nuceně sterilizovaných ženách s
novinářkou Annou Košlerovou.

otevírací doba: so–ne 11:00–18:00, víkend 13.–14.6. zavřeno