Vzhledem k rekonstrukci hlavní budovy UMPRUM na nám. Jana Palacha se Galerie UM přesouvá do Technologického centra UMPRUM v Mikulandské ulici. Ve velkorysých prostorách vstupní dvorany se jako první představí zvuková výstava Více-než-lidská-agora, která prostor haly přímo tematizuje.

Výstava, na které se podílejí studentky a studenti UMPRUM a AVU vychází z pedagogické a tvůrčí praxe Slávy Sobotovičové a Jonáše Richtera, kteří se na UMPRUM dlouhodobě zabývají hlasem, textem a performativitou.

Autoři a autorky interpretují prostor vestibulu technologického centra jako aktualizaci předobrazu antické agory – místa kontaktu, naslouchání a vyjednávání. Jejich projekt nabídne multikanálovou zvukovou instalaci, která pracuje se zvukem, jeho směrovostí, vzdálenostmi i synchronizací kanálů.  Zvukové pásmo ve výstavě střídá v různých modalitách hlasy širokého spektra entit, ne nutně pouze lidských. Používá motivy prostorovosti a časomíry architektury, naladění se na mimolidské jevy, mluvení za druhé nebo exponování se fyzickým účinkům zvuku. Dílo věnuje pozornost i mezerám v překladu a momentům neporozumění.

Základním tematickým rámcem je kritický pohled na současné multikrize a otázka, jak lze o společné realitě rozhodovat v mnohosti hlasů. Výstava chápe naslouchání jako imerzivní a zcitlivující princip, který nahrazuje jistotu pozorování ochotou slyšet i to, co bývá neslyšené. Opírá se o ideály akustické spravedlnosti, podle nichž je naslouchání formou pozornosti a uznání. Akustika se zde stává rámcem pro zpochybňování mocenských struktur a pro kultivaci empatie vůči jiným druhům, entitám i prostředím.

Více-než-lidská agora tak není jen výstavou, ale především procesem naslouchání. Chápe je jako imerzivní, zcitlivující a podpůrný princip, který zpochybňuje obvyklou jistotu a distanci vizuální percepce.

autoři a autorky: Žaneta Bartáková, Kindred Haller, Julie Hanuliaková, Ondřej Konrád, Taber Kotík, Anna Šípová, Kateřina Šípová
koncepce a pedagogické vedení: Jonáš Richter, Sláva Sobotovičová
grafika: Šimon Jan