Mašinka - vzpomínka z dětství / Train – childhood memory, smalt / enamel, Foto: Gabriel Urbánek

Davidu Vávrovi je 9. března 60 let. Životní jubileum slaví sérií výstav, které se v průběhu roku 2017 uskuteční na různých místech. V Galerii Kuzebauch jsou k vidění jeho materiálové experimenty.

David si materiály vybírá na první pohled náhodně. Nebo lépe řečeno – materiály si spíše vybírají Davida. Beton, sklo, porcelán, textil, papír, kov, hlína a plast. Žádný materiál není preferovaný ani zatracovaný. A tvarosloví je bujaré, hravé, překvapivé.

Výstava ukazuje perspexový stůl, inspirovaný výstavou Expo v Bruselu 1958, který má nohy z násady od krumpáčů. Před téměř 20 lety ho David navrhl pro interiér divadla Dobeška. Na výstavu patří i dlouhatánské kravaty, ke každé z nich napsal David báseň. Do vily soukromého investora navrhl reliéf z betonu vyjadřující jeho obdiv ke kubismu. Mosazné madlo navržené pro Švandovo divadlo vypadá jako z počátku minulého století. V interiérech – kostelů, kaváren, divadel – často používá skleněné tabule, vytvořené metodou „fusing“ v TGK Skalice. Kreslí, ilustruje, píše texty. Navrhl obal na preservativ i vzhled obchůdku Kondomérie. Na Břevnově vystavuje i křehký porcelánový čajový servis inspirovaný pobytem v Japonsku.

Seznam exponátů se zdá být nekonečný. Má společné jmenovatele: radost z tvorby, spontánnost, divokost, neokázalost, pestrost, barevnost, nespoutanost, zvědavost a pokoru.

David je David. Na nic si nehraje. Na trendy nedbá, svoje výtvarné vidění má propojené s humorem divadla Sklep. A to je návod, jak chápat Davidovu estetiku. Pěkně při zemi. Humor nesmí chybět. Překvapení taky ne. Nasazení je tu vždy, protože Davidovi bije v hrudi srdce sportovce. Fair play je samozřejmostí. Pracuje s láskou a úctou k životu, které čerpá z křesťanské víry.

Lucie Havlová

spolumajitelka Happy Materials / Galerie Kuzebauch Praha