Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem si Vás dovoluje pozvat na výstavu z cyklu Spolky, skupiny, sdružení.

Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu
3. 12. 2015 – 17. 1. 2016

Vernisáž výstavy se koná 3. prosince v 17.00 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Očkova 5. Úvodní slovo pronese autorka výstavy Duňa Slavíková.V hudebním programu vystoupí frakce Plastic People of the Universe.

Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, společnost umělců, kteří se scházeli a žili v hospodě, vznikla v roce 1963 v hospodě U Křižovníků ve stejnojmenné pražské ulici. Založena byla sochařem Karlem Neprašem a mnohostranným umělcem Janem Steklíkem, kteří se jmenovali řediteli školy. Nepraš a Steklík stvořili paralelní společnost k vykonstruované nomenklaturní byrokracii. Kafkovský úřad se stal modelem pro křižovnický hospodský úřad.

Kontinuální řešení nereálných administrativních problémů týkajících se vesměs kvality a vybavení hospody, piva, chování personálu a členstva se zapisovalo a projednávalo na hospodských schůzích. Členství v KŠ bylo výběrové a bylo hierarchizováno, členové zastávali ve struktuře KŠ všelijaké funkce od ministra vnitra po kulináře KŠ. Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu nebyla stoupencem obyčejného vtipu. Křižovnický humor byl vědomě inscenovanou nepřiměřeností, konstrukcí absurdních stanovisek a nepřístojného chování v rámci určitých situací.

Od roku 1970 našli Křižovníci nový domov v pražské hospodě U zlatého soudku. K ředitelům přibyli malíři Zbyšek Sion, Otakar Slavík a Rudolf Němec, básník Petr Lampl s mnohostrannou Naděždou Plíškovou, vizuální básníci Vladimír Burda a Jindřich Procházka, akční umělci Eugen Brikcius a Olaf Hanel, historici umění manželé Věra a Ivan Jirousovi a další.

Křižovnickou školu lze označit jako přístolní společnost tvůrčích duchů (většinou všestranných, multimediálních umělců), která v době největší represe razila koncept bezdůvodného veselí. V hospodě došlo k symbióze komorních Steklíkovských a Neprašových events, jako například v kontinuálním Pivu v umění, spočívajícím v odebírání pivních vzorků z různých hospod, sestavování pivních protokolů a následné zatavení nejkvalitnějších exponátů do pryskyřice, a mnohem dynamičtějších her body artového typu. Skupinové projevy KŠ je možné zařadit mezi neoavantgardistická hnutí šedesátých a sedmdesátých let, jejichž snahou bylo překročení hranic mezi životem a uměním hrou. V individuální tvorbě jednotlivých členů je patrná spojitost v přístupu k tělesnosti, figuře a v subverzivním humoru, který se prolíná do jejich tvorby. Křižovnická společnost se vyznačovala hravým principem života, kreativní vitalitou spojenou s vůlí k teatralitě či performanci a autentickou sebereprezentací skupiny i jednotlivých členů.

Výstava potrvá do 17. ledna 2016.
Podpořilo ji Ministerstvo kultury ČR.
Pro veřejnost bude otevřena denně s výjimkou pondělí od 10.00–12.00, 13.00–17.00.