Výstava Rigor Mirage otevírá otázku, co dnes znamená být člověkem – v době, kdy hranice mezi člověkem a technologií přestává být zřejmá. Matěj Pokorný vizuálně formuluje, jak tyto proměny ovlivňují lidskou identitu a naše sebevnímání. Obrazy vznikají rychle, intuitivně – jako záchvěvy energie, ke kterým se následně vrací, zkoumá je, přetváří i ničí. Do maleb se vkrádá hmota, a Matěj plynule přechází k médiu sochy – v momentě, kdy opouští malbu, zůstává s ní však nadále vnitřně propojen. Sochy vznikají systematičtěji, ale i v nich je patrná touha po síle, po tvaru balancujícím na hraně rozpadu. Hmota – socha – má schopnost fyzického odporu, který lze překonat jen velkou silou. Je to dialog mezi umělcem a matérií.

 

Proměna společnosti – i ta osobní – je plná křehkosti, slabosti, neuróz. Matěj Pokorný si klade otázku, co to vlastně znamená být člověkem – fyzicky, emocionálně, filozoficky. Je to téma, které v něm zůstává – jako ztuhlá představa, ke které se neustále vrací, a skrze své vidění nám o ní podává zprávu.