Masha Kovtun, Šimon Sýkora – Still Life

Výstava Still Life propojuje malířské přístupy Mashy Kovtun a Šimona Sýkory, kteří prostřednictvím figur a krajin tematizují napětí mezi osobní zkušeností a sdílenou realitou současného světa. Krajina zde není pouhou kulisou, ale stává se aktivním polem, v němž se odehrávají fragmentární, obtížně dešifrovatelné události a vynořují se náznaky vyprávění. Figury působí vychýleně, často zahloubaně, čímž se situují do ambivalentního prostoru mezi intimitou a odcizením, mezi nostalgií a neklidem. Obrazy Kovtun a Sýkory tak otevírají prostor pro sdílené pocity iluzorního bezčasí – chvíle, kdy se zdánlivě nic neděje, a přesto v nich rezonuje naléhavost.

Masha Kovtun se narodila v roce 1993 v Dněpru na Ukrajině. Studovala na PGASA (2011–2014), na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2019–2024) a v současnosti pokračuje v doktorském studiu na Fakultě výtvarných umění v Brně. Absolvovala také studijní stáž na Angewandte ve Vídni (malířský ateliér Henninga Bohla). Pracuje s médiem instalace skládající se z malby, videa a sochy s důrazem na vzájemné porozumění nostalgie s melancholií a hledání vlastní identity, determinované specifičností situace imigrantky dlouhodobě žijícího v Praze. Její tvorba se vztahuje k tématu domova v nejširším slova smyslu, jako ke ztrátě intimity a bezpečí ve světě založeném na nekonečném toku přítomnosti, která rychle zastarává. Žije a pracuje v Praze. Její práce byly představeny na řadě samostatných i kolektivních výstav, mimo jiné ve stone projects, Praha (2024), Harkawik Gallery, New York (2024), Centru současného umění Praha (2024), MeetFactory, Praha (2024), 427 Gallery, Riga, LT (2023), a Galerii NTK, Praha (2022).

Šimon Sýkora je malíř narozený v roce 1990, žijící v Praze a Plzni. V roce 2019 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a zúčastnil se studijních programů Unarte Bukurešť (2016) a TNUA Taipei (2018). Po ukončení studia absolvoval pracovní stáž v galerii Sophie Tappeiner ve Vídni. V jeho pracích převládá pocit osamělosti, stesku a melancholie. Jako by se jeho díla dívala na svět očima poutníka, vyjadřují pocity vykořeněnosti. Malované výjevy letmých a vzdálených setkání, procházející venkovskými oblastmi a periferiemi, zkoumají zkušenost existence na okraji a na pomezí. Šimonovy malby jsou silně spjaté s jeho vlastním putováním. Poslední samostatné výstavy realizoval např. pro Sandwich Gallery, Bukurešť (2023), Galerie SPZ, Praha (2022), Liste, Basel (2022), GASK, Kutná Hora (2021), Polansky Gallery, Praha (2020, 2022 a 2025) a Brno (2020), Medium Gallery, Bratislava, s Phillipem Kolychevem (2020).