Galerijní Laboratoř lze vnímat jako start-up s otevřenou strukturou, která nabízí možnost realizace výstav jak zavedeným vizuálním umělcům, tak studentským projektům, tedy určitý druh profesního mixu. Lze také hovořit o experimentálním a nízkorozpočtovém charakteru výstav, produkovaných často v hybridním kontextu, které dávají důraz na určitý druh praxe. Jako zásadní se v současnosti jeví schopnost projekt dovést do konce a v obtížných podmínkách prezentovat současné proměnlivé podoby vizuálního umění jako určitý druh dialogu.

 

Praktická realizace kurátorského projektu může sekundárně zvyšovat určitý druh sociální soudržnosti, např. v podobě studentské praxe, zaměstnávání lidí v sociální nouzi či tvorbou malých pracovních úvazků. Mimo rozvoje určitého druhu odborných kompetencí může být dalším rozměrem těchto aktivit vnímán také kontext „cvičení zátěže“, odolnosti vůči stresu a určitého druhu rezistence, a i to má v dnešní komplikované době pravděpodobně určitý smysl.

 

Kurátorský projekt Karolíny Tvrzníkové, studentky FHS UK, která ve svém kurátorském konceptu představuje sedm velkoformátových maleb Karla Duška, tematizuje intenzivní lidské emoce prostřednictvím záměrně přehnaných výrazů obličejů. Projekt upozorňuje na to, že prožíváme široké spektrum emocí denně, ale často je regulujeme nebo skrýváme, protože se „nehodí“ nebo jsou nežádoucí. Dušek proto záměrně zvětšuje detaily tváře a akcentuje moment, kdy se prožitek stává viditelným a už nejde uhladit. Výstava tak vyzývá diváka, aby se přišel podívat do tváře emoci, kterou se v určité situaci rozhodl skrýt.