Od poloviny 20. století se po celém světě objevují iniciativy podporující zapojení současného umění do veřejného prostoru. Většina vyspělých zemí zavádí jeho systémovou podporu a regulaci (Percent for Art, specifické granty). Zároveň lze zaznamenat intenzivní zájem umělců o překročení etablované galerijní prezentace a snahu o oslovení široké veřejnosti a o angažování v palčivých sociálních a politických problémech. Tyto a další historické skutečnosti nabízejí pojetí veřejného prostoru jako prostoru pro veřejnou diskusi.

Jaké funkce může mít umění ve veřejném prostoru? Má být podporováno subvencemi? Proč? Může se veřejný prostor stát politickým nástrojem, respektive cílem? Jak fungují systémy podpory umění v zahraničních metropolích a do jaké míry se jejich příkladem můžeme inspirovat také u nás?

 

Umění pro Prahu / Praha pro umění

Co dnes znamená umění ve veřejném prostoru? Jaké ideje dnešní společnost požaduje a jaké naopak potřebuje? Jaká je u nás tradice nakládání s veřejným prostorem? Jak byla veřejná umělecká díla zadávána v Praze kdysi a jak dnes? Jaká poučení přináší zkušenost s třemi desítkami let komunistické zákonné normy „procenta na umění“? A jak podobná praxe funguje v západních metropolích? Jaká díla dnes vznikají na veřejných prostranstvích světových měst? Jaké jsou jiné formy „veřejného“ umění? Jaké jsou dnes jeho sociální i estetické funkce? Jsou ideje historických pomníků stále živé? Je možné nechat veřejné umělecké dílo zaniknout nebo ho naopak aktualizovat?

Po dlouhém období absence legislativní, politické i odborné koncepce nakládání s veřejným prostorem se město Praha hodlá připojit k většině evropských metropolí, které věnují na umění ve veřejném prostoru určitou část z investic na nové stavební projekty. V Praze by tato částka měla dosahovat až 2 %. Zavedení této praxe vyžaduje promyšlenou koncepci zadávání, výběru a správy nových uměleckých děl. Galerie hlavního města Prahy, jako pražská regionální galerie a jako správce městských uměleckých sbírek včetně veřejné plastiky, má mimořádný zájem na úspěchu tohoto procesu. Připravila proto dlouhodobý cyklus veřejných, odborně vedených debat a přednášek osobností, které se v této problematice nejlépe orientují. Cílem je rekapitulovat funkce a podoby veřejného umění z historických i současných hledisek, a především přispět k nalezení odborného konsensu ohledně kritérií kvality děl v současném veřejném prostoru.

diskutující
Ludvík Hlaváček
Charlotta Kotik
Pavel Karous

moderuje 
Petr Klíma
teoretik architektury

 

vstupné: zdarma

praktické info > 

Objekt nemá bezbariérový přístup.