Výstava dvanácti perspektiv kulturních osobností ze tří zemí středoevropského prostoru – z České republiky, ze Slovenska a z Polska. Přímí aktéři společenských změn, které před třiceti lety v totalitním bloku vedly k nastolení demokracie, vyjadřují své postoje nejen k bývalému režimu a politickým událostem roku 1989, ale také k vývoji a novému postavení postkomunistických zemí v rámci Evropy.

 

Postojově, generačně i genderově rozmanité hlasy připomínají a komentují rozhodující okamžiky a historické etapy ovlivňující svým významem celý region – vznik Charty 77, šestadvacet let trvající pontifikát Jana Pavla II., zrod polského hnutí Solidarita, sametovou revoluci, nástup prezidenta Václava Havla, rozdělení Československa, období mečiarismu, leteckou tragédii u Smolenska, ale i loňskou vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Zároveň všech dvanáct osobností přizvaných k dialogu reflektuje podstatné změny v mezilidské rovině (ať už vlivem rostoucího blahobytu, nebo nástupu nových technologií) a zpracovává zmíněná témata i ve své vlastní práci prostřednictvím filmu, hudby, literatury, výtvarného umění, vydavatelské praxe, performance a happeningů, přednášek nebo novinových článků, čímž ve své domovině nastoluje potřebný intelektuální diskurz. Vyrovnaný dialog totiž znamená svobodu.

 

Umělecky jsou tyto osobnosti zachyceny na fotografiích Jána Kekeliho, Witka Orského a Dity Pepe v situacích, jež mají jistou provázanost s jejich životy a obsahem rozhovorů, které vedla Barbora Baronová.